Antoni Gaudí

Barcelona

Antoni Gaudí se narodil 25. 6. 1852 jako páté dítě Francescovi Gaudímu a Antonii Cornetové. V dětství byl často nemocný. Po plicní infekci se u něho vyvinula revmatoidní artritida, následkem které občas ani nemohl chodit. V letech 1863 - 1868 studoval na církevní škole Colegio de los Padres Escolapios. Ve škole byl průměrným žákem, jediný předmět, ve kterém vynikal, byla geometrie. V roce 1869 začal studovat v Barceloně na přírodovědecké univerzitě. V říjnu 1874 úspěšně složil všechny předepsané zkoušky a pak začal studovat architekturu na Escola Provincial d'Arquitektura. Po ukončení studia v roce 1878 získal diplom architekta.

Ve svých dílech se inspiruje přírodou a maurským stylem, kombinuje hrubý kámen s cihlami a keramickými dlaždicemi.

Gaudího život i práci poznamenalo setkání s Eusebiem Güellem - katalánským politikem, průmyslníkem a mecenášem. Pojilo je doživotní přátelství a obchodní vztah, díky kterým vznikla úžasná díla, např.:

Rodinný palác rodiny Güellů byl první budovou, kterou v letech 1886 – 1888 stavěl Gaudí pro Eusebiho Güella v centru Barcelony. Palác byl koncipován jako rodinné sídlo Güellovy rodiny. Kromě výrazného originálního vzhledu budovy propracoval Gaudí do nejmenších detailů i veškeré technické záležitosti.

Colonia Güell - průmyslová kolonie - se začala stavět v roce 1890. Güell sem přestěhoval všechnu svoji průmyslovou výrobu.

Park Güell je rozlehlý park s architektonickými prvky situovaný nad Barcelonou na svahu hory Turó del Carmel obráceném směrem k moři. Původně byl navržen jako zahradní město. Výstavba parku proběhla v letech 1900 - 1914, projekt zahradního města však nebyl nikdy dokončen. Park posléze odkoupilo město a od roku 1926 zpřístupnilo jako městský park. Ten má rozlohu 17,8 hektarů. Hlavní vstup do parku je řešen širokým schodištěm, vedoucím k Síni sta sloupů. Síň je tvořena 86 sloupy, které nesou rozlehlou terasu, jež je lemována zvlněným, mozaikou zdobeným zábradlím, upraveným současně jako lavice na sezení. Terasa tvoří dominantu parku a společně se dvěma domy, v nichž bydleli Eusebi Güell a sám Antoni Gaudí, je nyní přístupná pouze pro omezený počet návštěvníků.

Namátkou další Gaudího díla:

V roce 1878 navrhl svůj první dům Casa Vicens v Barceloně. Tato stavba byla v roce 2005 zapsána na listinu světového dědictví UNESCO.

Casa Calvet je považována za Gaudího nejkonzervativnější dílo. Byla postavena roku 1899 na zakázku Andreua Calveta, výrobce textilu, pro podnikání (v přízemí a suterénu) i pro bydlení (v horních patrech). Sloupy lemující vchod připomínají cívky nití a jsou narážkou na Calvetův textilní podnik.

Casa Batlló (na obrázku) je secesní dům na třídě Paseig de Gracia v Barceloně. Budovu vystavěnou v roce 1877 přestavěl Gaudí v letech 1905 - 1907 na objednávku textilního magnáta Josepa Batlló. Budova je potažena dominující fasádou, na které se nacházejí balkóny ve tvaru lebek a větší okna jsou rozdělena "holenními kostmi". Od roku 1962 je kulturní památkou a v roce 2005 byla zapsána k dalším Gaudího dílům na seznamu světového dědictví UNESCO. 

Casa Milà neboli La Pedrera je další budova na stejné třídě. Stavěla se od roku 1906 až do roku 1910. Secesní stavba s prvky španělské gotiky a baroka byla zapsána už v roce 1984 na seznam světového dědictví UNESCO. Byla to poslední světská stavba Antonia Gaudího, který pak všechny své síly věnoval už jen chrámu Sagrada Familia.

Stavbě katedrály Sagrada Familia se plně věnoval od roku 1914 až do své smrti v roce 1926. Jeho posledním přáním bylo, aby byla postavena čistě z darovaných peněz. Proto se staví dodnes, předpokládaný rok dostavby má být rok 2026.

Antoni Gaudí žil samotářsky, značně asketicky a v naprosté oddanosti své umělecké práci, nikdy se neoženil. V roce 1926 zemřel na následky zranění při srážce s tramvají.

Barcelona s Gaudího stavbami je krásné město, které rozhodně stojí za návštěvu. A prodloužený víkend stačit určitě nebude.

Vyhledávání

Přihlášení / registrace

Nákupní košík